Nemléčné příkrmy kojenců a batolat

Jako příkrmy označujeme jídla  a nápoje podávaná k mateřskému mléku nebo mléčným formulím. Jedná se o velmi významnou kapitolu ve výživě dětí. Nedostatečná výživa v tomto věku může být důvodem neprospívání i špatného mentálního vývoje, špatné složení pak může zodpovídat za vznik obezity nebo kardiovaskulárních nemocí. Předpokladem zavedení příkrmů je zralost kojence, dosahovaná nejdříve na konci 4. měsíce života. Jako optimální doba je stanoven  konec šestého měsíce života. ( ne dříve než 16 týdnů, ne později než 24 týdnů). Důvodem k časnějšímu nasazení (ne však před 16. týdnem )je váhové neprospívání, hlad při neomezeném kojení, překročení váhy 6000g, nutnost kojit nebo podávat formuli více než 8-10 x denně.

Základní principy nemléčných příkrmů:

1) pokud je dítě kojeno, pokračujeme s kojením dále i v době zavedení příkrmů.

2) Podávat neupravené kravské mléko se doporučuje až pro 1 roce života především pro nízký obsah železa. Vždy by se mělo jednat o mléko plnotučné. Optimálnější je ale i po prvním roce pokračovat v podávání speciálních mlék pro batolata.

3) Mléčné výrobky jsou nezastupitelným zdrojem vápníku,bílkovin a riboflavinu. Tvrdý sýr můžeme dětem podávat od 6.-9.měsíce věku. Měkké sýry doporučujeme podávat až od 9. měsíce, výrobky z tvarohu ( vysoká nálož bílkovin) až po prvním roce života dítěte.

4) Nápoje - něměly by být nabízeny nápoje s nízkou nutriční hodnotou, jako je káva, čaj, soda a sladké nápoje. Je doporučováno pouze omezené množství džusů.

5) Vejce podávame vždy tepelně zpracovaná

6) Maso by mělo být čerstvé, libové, zpočátku podáváme asi 20 g. Maso se podává do příkrmů 6 x týdně, jedenkrát týdně přidáváme vařený žloutek

7) Ovocné pyre nesladíme,je možné je smíchat s neslazeným jogurtem.

8) Výživa kojence s vyšším rizikem alergie ( rodiče alergie): pokud nemůže být dítě kojeno, do konce prvního roku podáva hypoalergenní formule. Do dvou let věku nepodávat vaječný bílek, do tří let nepodávat ořechy a ryby.

Potraviny s vysokým rizikem vzniku alergie: Mléko (kravské, kozí,ovčí),vejce,ryby,soja,zelenina- chřest,celer,petržel,kapusta,žampiony,cibule,hrášek,paprika, rajče,křen,ovoce -citrusové plody,exotické ovoce,sladkosti - čokoláda, kakao,koření, ořechy,konzervační látky a umělá barvina

Technika podání:

Vhodná je kávová nebo čajová lžička vyrobená z nerez kovu nebo kvalitního plastu,držadlo má být kratší a silnější.

Pozice při krmení: dospělý sedí proti dítěti ( výhodou je oční kontakt) nebo z boku dítěte (pokud učíme dítě již jíst samostatně).Poloha dítěte je nejlepší vsedě, záda mají být rovná, nohy ohnuté v kyčlích, nohy na podložce. Mladší kojenci by měli mít podložená záda nebo sedět na klíně dospělého. Strava má být nabízena v zorném poli dítěte, lžička naplněná zpola má být vložena na střed jazyka a poté opatrně vyjmuta z úst. Doba krmení nemá přesáhnout 15 - 30 minut.

Konzistence stravy určuje věk - od pyre, přes rozmačkanou a mletou stravu. V 8 měsících může většina dětí dostat stravu do ruky, od 12 měsíce se pak strava již blíží konzumaci dospělých. U nejmenších dětí začínáme zpravidla se zeleninovým příkrmem místo polední porce mléka. Zpočátku je doporučováno pyre obsahující pouze jeden druh zeleniny (mrkev, fazole, hrášek), postupně pak zavádíme další druhy zeleniny a po 2-3 týdnech i maso.

Použitá literatura : MUDr.Pavel Frühauf,CSc, Pediatrie pro praxi2006/5